Přínosy implementace
Chtějte demo
Implementároři ERP se obecně zdráhají poskytovat demoverze jejich produktů, s odůvodněním, že pokud nejste proškoleni, nemůžete s jejich produkty rozumně pracovat. Nedbejte jejich vytáček a tyto demoverze si vyžádejte. Souhlasím s tím, že asi těžko je začnete okamžitě používat.
Jsem si však jist, že pokud se v některém orientuje výrazně lépe než v jiném, zůstane tomu tak i nadále. Každý člověk myslí trošku jinak a jsou mu příjemné jiné struktury a procesní postupy.
Neváhejte a zkoušejte,i když Vás to bude stát hodně času. Ve své podstatě bych ze své zkušenosti (pokud nemáte někde známého) volil dema následujících Helios Orange, Altus Vario, Money S5, SAP Business One od Versino, což jsou největší hráči na trhu…
U nás co se týče interaktivity jednoznačně vítezí SAP Business One, jeho Kokpit s dashboardy a KPI ukazateli je úžasná záležitost (bude chtít hodně času dotvořit si je podle obrazu mého). SAP Business One obsahuje funkci
Mapa vztahů, jenž zobrazuje vztahy mezi položkami/doklady.
Příklad - pokud zobrazíte mapu faktury okamžitě se Vám graficky zobrazí celý prodejní cyklus související s uvedenou fakturou tzn. vidíte nabídku > zakázku > fakturu > jednu či více plateb. Pokud se autorům ještě podaří provázat související montážní zakázky, tedy výrobu, dostanou ode mne 5 hvězdiček.
Interaktivní mapa zobrazuje fantasticky i kusovníky. Pokud si dáte trochu práce a uložíte si obrázky k jednotlivým komponentám uvidíte je i v této mapě.
Úžasná funkce –
Globální hledání (Enteprise Search) integrované v hlavní obrazovce. Jakékoli informace získáte na pár kliknutí. Okamžitě vrací výskyt klíčového slova - strukturovaně podle jednotlivých druhů záznamů.
Helios Orange má uživatelské rozhraní docela v pohodě, ale žádný zázrak.
Money - nejblíže k moderním Windows, budete se cítit jako v Outlooku, o interaktivitě si může nechat jen zdát. Propadák je
Altus Vario – napsáno v Accesu, uživatelské rozhraní je pro mne vyloženě nepřátelské a musím se přiznat, že některé postupy jsou “proti srsti”.
Nápovědu budete potřebovat
Dalším z důležitých bodů se mi jevilo
zpracování nápovědy a vzdělávacích materiálů. Každý z ERP má víceméně dobře zpracovanou nápovědu, většinou se však jedná jen o nápovědu lokální, tedy popsaná okna a dialogy. Já osobně jsem však čekal průvodce, který mne provede celým životem nákupních a prodejních zakázek a finančních toků tak, aby mi vysvětlil jednotlivé etapy.
U SAP Business One si vyžádejte příručku SAP Business One TO GO.
Plánovací kalendář – řeknete si samozřejmost. Omyl!
- Helios Orange – nelze, pouze s řízením projektů, cena desítky tisíc.
- Altus Vario - nelze, pouze s řízením projektů, cena ? tisíc.
- Money S5 – nevím.
- SAP Business One – přehledně zpracovaný se synchronizací s Outlookem, obrovské plus.
Maximálně jednoduše – takové bylo heslo už od počátku.
Dalším kritériem byla jednoduchost zavádění. Jsme malí, nemáme skladníka. Šéf si myslí, že má vše pod kontrolou a tak je na obtíž pokud Vás ERP obtěžuje se složitými manuálními výdeji materiálů. Musí však existovat možnost tuto funkci zapnout až toho skladníka budeme mít. SAP Business One nabízí při práci se skladovými položkami funkci
BACKFLUSH, která dokáže odepisovat sklad automaticky. Přesto lze u každé skladové položky nastavit manuální odepisování.
Nedokázal nikdo jiný.
Vždycky jde o peníze
Struktura a cena licencování = velký kámen úrazu. Je třeba zvážit kolik licencí si koupíte. Nákup ERP sebou nenese jen okamžitý výdej hotových peněz, ale je třeba myslet na podporu a hlavně i na pravidelnou platbu za aktualizace – tyto platby během několika let dosáhnou výše částky na pořízení licencí.
Malý příklad - mám počítač v kanceláři a druhý ve skladě, nebo u stroje. Odhlašování jednoho a přihlašování na druhém je pro mne nad moje síly (zapomínám a pak běhám).
Rychlý přehled cen:
1 licence úplná + jedna omezená – sklad, výroba, zakázky
- Helios Orange + Money S5, SQL - 100 000,-
- SAP Business One, SQL - 60 000,-
- Altus Vario - 40 000,-
Implementace!
Strašák v podobě hromady peněz.
Pokud jste to nikdy nedělali, tak vlastně nevíte, o co jde, a vlastně vůbec nevíte, jak proběhne. Pokud se o ní bavíte s obchodníky ERP, máte pocit, že mluví cizí řečí.
Věřte však, že jejich odhady času a nákladů pocházejí ze zkušenosti, ale nebojte se je trošku dotlačit na spodní hranici.
Hodně
pomůže, pokud si připravíte sebeanalýzu (a není to úplně jednoduché) postupů ve vaší firmě. Jedna věc je jistá, je třeba ji udělat písemně, ideálně graficky, hlava nestačí (alespoň mně ne).
Příklad: nabídka > zakázka > fakturace
- Mám často storna, vystavujeme nabídky, nebo rovnou zakázky.
- Popište si nejčastější struktury zakázek – jednoduchý prodej, nebo prodávám věci na zakázku - jak složité jsou.
- Které informace jsou třeba a které ne.
- Připravte si dopředu případný systém slev. V tom Vám implementátor nepomůže, případně to z Vás bude za peníze tahat.
- Sepište si dopředu požadavky na tiskové výstupy. V jaké fázi prodeje a výroby, co chcete tisknout - štítky, poznámky, výrobní postupy.
- Pokud budete mít připravené vzorové kusovníky, půjde Vám implementace jak po drátku.
Pokud budete mít štěstí (a nebo to nenechávejte na štěstí a dobrého implementátora si vyberte) bude Váš implementátor Vašim průvodcem. Někdy víc mlčte, ať nejdříve navrhne řešení on a pak až popište Váš systém – možná přijde na něco lepšího... A někdy víc mluvte …
Mnoho otázek
Ptejte se hodně: jaké číselné řady používají ostatní a hlavně proč? Jak vyplňovat okna si radši přečtěte v nápovědě – tam je to zadarmo.
Implementátor je pokladna vědomostí a systemů, tahejte je z něj! A to se netýká jen programu ERP ale trošku i ostatních postupů ve firmě. Nezapomeňte, že projde třeba 5 firem za rok a hodně vidí … Asi třošku rozumu vynese zase i od Vás, proto se ptejte víc než ostatní.
Za mně, to kilo za to určitě stálo …
Hodně zvažujte nechat si na vaše postupy doprogramovat “robota”. Ono hodně věcí lze pak řešit jedním stiskem myši. Nechte si zprogramovat maximálně přehledné výstupy a sestavy – budete je pak používat každý den.
Zjednodušujte! Od toho software je!
Celkem snadno jdou vyřešit
vazby na podklady z jiných programů. Příklad - vyrábíme reklamní tabule a ke každé z nich malujeme podklady v Corelu. SAP nám vytváří adresáře jednotlivých zákazníků, v nich pak vytvoří přímo soubor .cdr, kterým má definovaný název skládající se z čísla zakázky, jména zákazníka a rozměru cedule, ten pak následně rovnou otevře. Vše na jeden dvojklik...